Březen 2011

Ten pravý pár

4. března 2011 v 18:53 | Marta Ondráčková |  Marta Ondráčková
Zamilovat se blbě je jako koupit si špatný pár bot. Stejně snadno, jako se stáváme otrokyněmi módy, zabředneme do nevolnictví falešných emocí. Proč si nedáme říct a přes veškerou soudnost sáhneme po vytoužených, lákavě vypadajících botičkách a odnášíme si je rozradostněny domů, byť jsou o číslo menší? Proč jsme natolik nepoučitelné, že se vždycky zakoukáme do naprosto nevhodného chlapa a opakujeme tak chyby a modely předešlých neúspěšných vztahů a svých maminek? Je to pouze naše vlastní vina. Nevyčítejme svá muka módním guru, ani zástupcům údajně silnějšího pohlaví. Naše zaslepenost nás nutí trpět na večírku nesnesitelnými bolestmi a následně si lízat rány v podobě krvavých puchýřů. Po nezvedeném zaláskování nám zůstanou stejné puchýře, ale na duši. Výsledek je srovnatelný. Nejsme pomalu schopné chodit bosé a jakákoli další party nepřichází nějaký čas v úvahu.
Srovnání možná lehce bagatelizující tak vznešený cit, jakým je láska. Avšak v případě nás, holčiček toužících se líbit a být milovány, trefné. Náplast ovšem pomůže jen na zničené nožky. V tom druhém případě je jediným lékem čas. Máme prostor najít samy sebe, rozklíčovat, co vlastně od života chceme. Partnera? Jakého? Aby nám padnul? Jak to poznat? U bot je to přeci jen jednodušší. Základem je mít ráda sama sebe, žít podle vlastních snů a hodnot, nepřizpůsobovat se, nedělat kompromisy, chtít maximum. Po mnoha letech prožitých na vysokých podpatcích jsem se naučila, že ideální nemusí být ty nejvýstřednější střevíčky, že za pohodlí se platí a především, že je praktičtější koupit si boty o číslo větší. Trochu trpělivosti a zaručeně najdete ten pravý pár. A potom už vás čeká jen obdiv, komfort a ničím nerušený úsměv. V takovém rozpoložení přímo přitahujete situaci, kdy vás osloví majitel mnohých sympatických vlastností a sametovým hlasem pronese, že vám to dnes neskutečně sluší.

Krásné předjaří!

Vaše Marta