Duben 2011

Opravdu je to jarem?

25. dubna 2011 v 16:04 | Marta Ondráčková |  Marta Ondráčková

Opravdu je to jarem? Opravdu je to jen tím, že všechno roste, kvete a křičí do světa radost ze života? Že se jinak běžně citově ochladlí jedinci usmívají od ucha k uchu a užívají si sluníčka v parku? Opravdu je to jarem, že rozumní lidé ztrácí soudnost a pijí bez rozvahy z poháru života, nepoužívajíce žabí kámen, nehledíce na okolnosti, perspektivu a dokáží vidět jen přítomný okamžik? Opravdu je to jarem, anebo dlouho spící touhou střemhlav se vrhat ze svahů a vychutnávat volný pád? Nechodit kolem horké kaše, otevřeně hlásat svou radost z věcí pomíjivých a pomíjejících? Neposlouchat, nevidět nic kolem, vědomě odpuzovat zlé? Opravdu je to jarem, toužit po ránu jen kvůli jeho barvám a očekávat noc pro její vůni? Probouzet se s pocitem dokonalosti celku? Nevnímat nesourodost okolního dění a harmonizovat se v banalitách? Rozesmát se nad živostí veverky vybíhající do větví, nad hlubokým spánkem štěňat? Opravdu je to jarem vnímat rušnou ulici jako jeviště francouzské romance a potutelně se bavit nad bezprostředností milenců odehrávajících skvostně své životní role? Plesat nad pučícím mateřstvím, které se nás netýká a vystavuje stresům všechny, včetně matky? Šišlat, když uvidíte májová koťata batolící se k pochodující mlékárně, které říkáte Micko? Opravdu je to jarem uhánět přes polní cestu, až vás pálí každé nadechnutí, k minutovému objetí před tisícinásobně dlouhým odloučením? Zavírat oči touhou dostávajíce se do jinosvěta, který je menší, než špendlíková hlavička a přitom vyplňuje vaše veškeré bytí? Cítit se volný v okovech maloměšťáctví, pod pohledy všech odsuzujících svobodu a rozvernost tuláků po hvězdách? Opravdu je to jarem cítit se sám sebou, nesposkvrněn a přitom hřešící? Opravdu je to jen a jen jarem...?

Krásný květen!

Vaše Marta