Mé Girltrio

14. července 2011 v 13:44 |  Michal Jančařík
Milé dámy.

Uteklo to jako voda a vidím, že je to už více než rok, co jsem se rozepsal o naší maličké Sofince. Za ten rok už je to úplná slečna. Je jí dva a čtvrt a co vám budu říkat - jsem úplně chycenej! Tedy má mě v hrsti to naše děvčátko, momentálně se bavíme tím, že chodíme na zahradu baštit maliny a ostružiny, neboli "kytiham". To je pojem, který jsme si ponechali už z minulé sběrové sezony. Tehdy Sofi ještě moc slov neznala, ovšem teď už mluví perfektně. Až na pár detailů, např.že stále ještě máme Rumcejse, Manku a Krucipíska, hovoří přesně. A taky přesvědčivě, především, když chce něco po tatínkovi...

Vliv pohádek je u nás vůbec dost znát. Onehdy jsem byl se Sofinkou na plavání, kde se jí ten den zrovna moc nelíbilo a na celý bazén povídá : "Jdeme domů, himlhergot!" Zatím se mi nepodařilo jí vysvětlit, že takhle mluví jenom Trautenberg...

Pokud bych uměl písmeny vyjádřit fanfáru, zařadil bych ji teď. A to k datu 19.5., protože právě v ten den k nám dorazila na celoživotní návštěvu Julinka, naše druhá dceruška! Je to správný boubelíček, narodila se s mírami 4.3 kg a 54 cm. Euronormy zdárně překračuje i nadále, bumbá a spinká, co to dá a dělá nám jen radost. Holky jsou si nesktečně podobné, jak dvojčata s dvouletým odstupem, zkrátka jsem se držel osvědčeného konceptu... S tou starší, se Sofinkou jsme nedávno prohlíželi dva roky staré album, když ona byla miminkem. Ukazovala prstíkem a neustále říkala: "Julinka, Julinka.."

V třetím odstavci bych se chtěl věnovat třetí ženě mého života, která ovšem byla tou první a první a nejdůležitější nadále zůstává. Celá ta harmonie, kterou společně prožíváme, by nikdy nemohla existotovat bez mojí fantastické ženy. Já v tomhle období bohužel nejsem doma tolik, kolik bych chtěl a měl být, ale když se najde den, který strávíme celý společně, tak opravdu zírám. I přesto, že tam jsem a o děti se dělíme, se prostě moje žena nezastaví! Že by si dala jen tak třeba kávu, to neexistuje. Minimálně k tomu ťuká do počítače. Dvě holčičky na plný úvazek, domácnost a k tomu ještě vlastní náročná práce, tak to je kombinace, kterou bych nezvládl. Diana nejen že zvládá, ale s jakou elegancí a pohodou. Neuvěřitelné! Inu na závěr se musím pochválit i já. Potkávám spoustu krásných a zajímavých, ale jedno vždycky platí - já si vybral dobře!

Pěkné léto vám všem posílá

Michal Jančařík

Chcete také blog jako Zdena Lacková? Založte si jej zdarma zde!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natalia Natalia | 15. července 2011 v 21:09 | Reagovat

Moc pěkný článek :)

2 Martina Martina | 16. července 2011 v 11:45 | Reagovat

Krásně napsané a gratulace k druhé dcerušce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama