Velký boj ve světě přecpaném jídlem

24. října 2012 v 10:00 | Zdena Lacková |  Zdena Lacková
Je strašně těžké odolat nabídce potravy v našem "světě hojnosti". Nedávno jsem s kýmsi diskutovala o tom, že to mají cukrovkáři složité, když si nemohou beztrestně tu tam něco navíc zobnout. Glykémie hned vyletí, cévy z toho moc nadšené nejsou a chuťové uspokojení tak vyjde pěkně draho.
Doktorka Málková ze Společnosti STOB mluví o toxickém prostředí, když vyjmenovává rizika, ohrožující štíhlou linii. Odevšad se valí nabídka jídla, je k mání na každém rohu a bohužel bez jakéhokoliv varování. A co si mají počít diabetici, když se na tohle zamoření žádná plynová ani jiná maska nefasuje? Nevím, jestli obecně platí, že cukrovkáři hodně rádi jedí? Pokud by to byla pravda, pak by každý z těch ukázněných zasloužil obrovský metál za statečnost při boji s chutí na cokoliv.
U mé dcery je evidentní, že má ráda jídlo, a jako většina dětí "ujíždí" na sladkostech i slaných pamlscích. A teď si představte jakýkoliv letní dětský tábor. Děti jsou z domova vybavené dobrůtkami, navzájem si je nabízejí, na případných výletech dokupují. Pátrání po táborovém pokladu obvykle končí nálezem bedny plné sladkostí. Za soutěže se rozdávají sladké odměny... Když vedoucí nejsou na cukrovkáře zvyklí, což se nám teď na jednom táboře stalo, samozřejmě jim případné tajné ochutnání tu toho, tu onoho pěkně zamotá hlavu.
Byla jsem opravdu moc ráda, že dcerku na zmíněný tábor vzali, protože to byl úžasný týden v holčičím prostředí a pod dozorem praktické lékařky (pro dospělé). Paní doktorka i hlavní vedoucí zvládaly přítomnost diabetičky úžasně, ale občas se srdcem bušícím v krku - to když záhadně vyšší glykémie kompenzovaly druhý den většími dávkami inzulínu. Potíž byla v tom, že den vysokých glykémií se odehrál v budově tábora, kde bylo přístupné jídlo, nějaké ty bonbónky, či pochutiny na tácu v kuchyni. Druhý den byl celodenní výlet přírodou, která žádnou jídelní toxicitu nevykazovala. A tady šla dcera náhle opakovaně do "hypa", cukr nebezpečně klesal a vystresované vedoucí už v představách přivolávaly záchranku...
Další den, když bylo jídlo opět na dosah, se glykémie zase zvýšily...Pak byla dcerka i viděna, že neodolala a cosi tu tam ochutnala. Příští rok prý na tábor může jet znovu, ale s podmínkou: když bude přistižena při neukázněnosti, frčí domů. Nejdříve jsem dceru řádně pokárala, pak jsem měla dlouhou osvětovou přednášku na téma, jak se ujídáním sama ničí. A pak jsem konečně přiznala: já vím, máš to zatraceně těžké. Jsi dobrá, že ten svůj boj s haldami jídla zvládáš tak, jak ho zvládáš. Jen si prosím další stravovací úlety nech na dobu, až u toho budu já nebo někdo znalý diabetických rizik.
A jedna dobrá zpráva nakonec - příští tábor, na který dcerka v srpnu už podruhé pojede, pořádají dětští diabetologové z Motola. Otravná nabídka jídla je tam maximálně omezena, všichni jsou na stejné lodi a navíc si ke svačině klidně mohou dát obrovský nanuk. Celý den jsou totiž v pohybu a jsou u toho šťastní.
Takže pohyb je zbraní číslo jedna proti lákadlům, plným sacharidů. Jaké jsou ty další zbraně? Pokud mi někdo poradí nějaké zaručeně fungující postupy, jak v tomto mému dítku ulehčit život, budu vděčná.

Autorka je i blogerem na http://www.diablog.rok1.cz/

Chcete také blog jako Zdena Lacková? Založte si jej zdarma zde!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | Web | 24. října 2012 v 21:05 | Reagovat

Hezký večer:)

2 Microsoft Office 2010 Microsoft Office 2010 | E-mail | Web | 17. prosince 2012 v 2:43 | Reagovat

Your website there are too many not-so-good reviews! ! !

3 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 14. ledna 2013 v 21:58 | Reagovat

Upřímně...ještě jsem nepotkala diabetika, který by se choval tak, jak by ideálně měl. A já se nedivím. Ostatní i další lidé, kteří musí z nějakého důvodu držet určitou dietu, něco si odpírat, to málokdy dodržují. V našem konzumní světě je to pro ně těžké, kolem nás je pořád spousta jídla. Na druhou stranu je fajn, že existují takové akce jako dětský tábor jen pro diabetiky, na který vaše dcera pojede. Myslím si, že právě tyhle věci děti nesou o něco hůř než dospělí, a tak je dobře, že uvidí, že v tom rozhodně není sama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama